Proč jsem sem přestala psát a o pokračování blogu

21. září 2017 v 14:57 | Jess |  Z deníčku maminky
Dneska mi přišel email od týmu blog.cz s informací, že už jsem se na tento blog 3 měsíce nepřihlásila. "To to ale letí," pomyslela jsem si. Není to tak, že by nebylo o čem psát, maličká roste jako z vody, vyvíjí se o něco rychleji, než je v tabulkách, už skoro chodí bez držení, umí už i pár slovíček, už i sama dělá legraci, vyplazuje jazyk a směje se nám.. ale koho by bavilo číst, co cizí miminko dělá, že.

Tenhle blog mi v mateřství vždycky sloužil jako psychická opora pro mě samotnou (v těhotenství to bylo něco jiného, to bylo spíš pro zaznamenání pocitů a změn). Většinou jsem sem psala jak pozitivní věci, abych to viděla sepsané černé na bílém a líp si to uvědomila, ale i negativní, abych se z těch pocitů "vypsala."

Teď si sama sobě přiznávám to, co jsem si tehdy přiznat nechtěla. Trpěla jsem poporodními depresemi, a i když jsem malou vždycky milovala a udělala bych pro ni všecko, častokrát jsem v noci brečela a nenáviděla tenhle život, nenáviděla to, že takový nevinný tvoreček je na mě závislý a chtěla zpátky svoji volnost, kolikrát jsem se chtěla sebrat a prostě někam utéct, pryč od toho všeho, ale věděla jsem, že nemůžu, a brečela dál, nespala v noci a nebylo to tím, že by mě malá budila, prostě jsem jen nemohla spát.. nikdy jsem neudělala nic špatnýho, ale ty vnitřní pocity byly strašlivý.

Po půl roce s malou tyhle stavy přešly jako mávnutím čarovného proutku. A až teď čtvrt roku potom si to přiznávám. Doteď jsem si říkala, že jsem prostě byla unavená a tak dál, ale ne, fakt to byly depky a jsem ráda, že jsem z nich venku. Nikdy bych nechtěla vracet čas ani nic takového, to nejde, ale až budu mít další dítě, budu mít už tuhle hroznou zkušenost za sebou a už do toho nespadnu. Je to jen o změně myšlení.

Možná sem sem tam něco napíšu, ale to, jak malá roste, si mapuju v krásným tištěným albu s kalendářem, takže na to blog nepotřebuju.

Na druhém blogu zaměřeném na cvičení a hubnutí jsem byla v poslední době aktivnější, konečně jsem shodila všechna poporodní kila a dál se věnuju okrajově fitness, jako před malou. Cítím se víc sama sebou, než jsem se za posledního 3/4 roku kdy cítila.

Děkuju všem, kteří mi tu byli oporou a třeba někdy zase něco napíšu, už čistě v pozitivním duchu a pro radost. Usmívající se
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jajinka Jajinka | Web | 26. září 2017 v 10:34 | Reagovat

To mě mrzí, že jsi na tom byla tak špatně :( Mimčo je prostě velká změna.
Jsem ráda, že jsi z toho venku a šťastná! :)

2 veruce veruce | Web | 1. října 2017 v 17:35 | Reagovat

Je dobře, že je to za tebou. Ať se vám oběma daří! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama